3.den - úterý 15.8.2017
Všechny meteorologické modely a z nich vycházející předpovědi se shodují na úterku jako na dni s nejstabilnějším počasím z celého týdne a tak se rozhodujeme podniknout výlet do ledovcového světa. Přesouváme se autem na konec Stubaiského údolí, odkud postupně dvěma lanovkama vyjíždíme až kousek pod vyhlídkovou platformu Top of Tyrol, která byla v nadmořské výšce 3210 metrů vybudována během několika týdnů v roce 2008.
Od dechberoucích výhledů na údajně až 109 třítisícových vrcholů nás dělí už jen pár desítek schodů. V devět hodin by se tu návštěvnící dali spočítat na prstech rukou, takže si téměř hodinu v klidu užíváme světa hor.
Před desátou hodinou se vyhlídka začíná docela plnit a tak je nejvyšší čas vyrazit dále. Sjíždíme lanovkou k horní stanici lanovky Eisgrat, odkud se kocháme pohledy na ledovec a i do údolí.
Hlavní atrakcí je ale o kousek níže ležící ledovcová jeskyně, ke které se dostáváme asi desetiminutovou procházkou. Třicet metrů pod povrchem ledovce je zde zpřístupněna zhruba dvousetmetrová prohlídková trasa, která rozhodně stojí za prozkoumání.
Před cestou zpět do údolí si ještě užíváme výhledy a Hyneček notnou chvíli houpačku na dětském hřišti.
Po jedenácté pak sedáme do lanovky a sjíždíme dolů k autu.
Na oběd se stavujeme na penzionu a po obědě si spolu s Hynečkem dáváme hodinku posilujícího spánku. Po druhé hodině odpolední se pak vydáváme do městečka Mieders odkud vyjíždíme lanovkou do zábavního parku pod horou Serles. Tady se Hyneček po zbytek odpoledne baví v místním vodním parku, čemuž napomáhá i panující horko.
Původně jsme se chtěli do údolí spustit na sáňkařské dráze, kde máme v rámci Stubai Super Card jednu jízdu zdarma, ale vzhledem k nekonečné frontě nakonec volíme pro cestu do údolí lanovku s tím, že na sáňky se sem ještě vrátíme některý s dalších dnů.
PŘEDCHOZÍ DEN - PONDĚLÍ 14.8. | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - STŘEDA 16.8.